Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Druhová diverzita cévnatých rostlin alpínské vegetace Západních Karpat na různých prostorových škálách a její vztah k půdnímu pH
Anderlová, Nikoleta ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Macek, Martin (oponent)
Alpínské oblasti jsou hotspotem druhové diverzity, což je činí důležitou oblastí vědeckého zájmu. Jejich výzkum a snahu prozumět vlivům a zákonitostem, jež toto unikátní prostředí formují, ale komplikuje řada metodických problémů, které pramení z nejasných definic používaných termínů, stejně jako z existence mnoha různých metodických postupů a jejich omezení. Šířka tématu druhové diverzity, na něž je možné se dívat z mnoha úhlů pohledu, také ztěžuje orientaci v problematice. Tato práce shrnuje nejdůležitější informace z dostupné literatury a zabývá se důležitými souvislostmi a trendy v environmentálních proměnných a druhové diverzitě alpínských oblastí Malé Fatry, Nízkých Tater, Roháčů a Belianských Tater. V centru zájmu stojí obecně uznávaná teorie vyšší druhové bohatosti oblastí s bazickými, vápenatými substráty ve srovnání s kyselými, silikátovými substráty Evropy. K ověření této teorie na různých prostorových škálách alpínských oblastí bylo zvoleno hierarchické snímkování. Celkem bylo získáno 96 snímků obsahujících data o prezenci/absenci rostlin a o relevantních environmentálních faktorech, včetně měřených hodnot pH. Struktura těchto dat byla vizualizovaná pomocí ordinačních technik PCA a CA a následně otestována metodou CCA. Pro každý snímek byly také vytvořeny species-area (SAR) křivky na...
Acidofilní sinice a řasy
Macholdová, Markéta ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Medová, Hana (oponent)
Zásluhou přírodních procesů a lidské činnosti vznikají na Zemi extrémně kyselá stanoviště, jejichž pH nepřesahuje hodnotu 3,0. Především jsou to území ovlivněná tzv. acid mine drainage (AMD) a oblasti vulkanické činnosti. Biodiverzita těchto stanovišť je velmi redukovaná, ale existují mikroorganismy, které se na extrémní podmínky velmi dobře adaptovaly. Tyto organismy jsou označovány za acidofilní. Sinice a řasy jsou na extrémně kyselých stanovištích jedinými primárními producenty a hrají tak zásadní roli v těchto ekosystémech. Ačkoli musí překonat několik problémů, které toto prostředí přináší (přebytek H+ iontů, zvýšená koncentrace těžkých kovů), vyvinuly celou řadu ekofyziologických adaptací a životních strategií, které jim umožňují toto prostředí obývat. Jedná se především o ultrastrukturální změny v membránách buněk, speciální metabolické procesy a produkci speciálních látek a enzymů. Acidofilní druhy se vyskytují napříč téměř všemi taxonomickými skupinami sinic a řas. Zájem o acidofilní organismy v posledních desetiletích vzrostl díky jejich potenciálnímu využití v biotechnologiích. Znalosti o taxonomii, ekologii a ekofyziologii této skupiny se dají využít také v paleobiologii či exobiologii.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.